Pastování medu
Přirozená krystalizace medu - Pastový med - Postup při pastování medu
Krystalizace medu
Přirozenou vlastností většiny květových medů je krystalizace, která
je způsobena určitým poměrem jednoduchých cukrů v medu a v žádném
případě nesnižuje jakost medu (naopak je signálem, že med nebyl
zahříván na příliš vysokou teplotu). Krystalizace může však být
nepříjemná, pokud je med příliš tvrdý a špatně se "dobývá" ze sklenice.
Při přirozené krystalizaci se také často vydělí z medu tekutá vrstvička s
vyšším obsahem vody, která může začít kvasit. Takový med nezbývá než
opatrně ztekutit zahřátím, přičemž teplota by neměla přesáhnou 45 oC, při vyšší teplotě dochází ke zničení biologicky hodnotných látek v medu.
Pastový med
Lepší možností je, když včelař med ihned po vytočení z plástů pastuje tj. speciálním postupem upraví do jemné, krémovité konzistence. V takto upraveném medu jsou zachovány všechny hodnotné látky, je však měkký, snadno se roztírá a přitom na rozdíl od tekutého medu při nabírání nekape a nestéká. Krémovité konzistence je dosaženo tím, že se zabrání tvorbě velkých navzájem spojených krystalů medu; krystalky jsou jemné, nespojené. Pastový med má stejnoměrnou konzistenci, je téměř bílý, nebo mírně nažloutlý. Pravlastí krémového medu jsou USA a Kanada, kde je právě tento med spotřebiteli nejvíce žádán a to nejen pro svoji konzistenci, ale i pro světlou barvu!
Jak se to dělá?
Je několik možností, jak dobře pastovat med, ale u medů, které obsahují větší množství řepkového medu to jde velmi snadno - ten nejjednodušší způsob je zároveň ten nejlepší. Med se ponechá ve větší nádobě a pravidelně se míchá nerezovou míchačkou. Při nízkých teplotách se musí míchání opakovat několikrát denně, při vyšších teplotách stačí med promíchat jednou za den nebo i obden. Med se míchá, dokud to jde. Poté se uskladní, a až přijde jeho čas, plní se do sklenic. Pastový med dobře teče už při teplotách kolem 30 °C což je teplota, při které nehrozí poškození medu teplem.